Dne 23. října 2019 byla přijata Směrnice Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (The Whisteblower Protection Directive) s transpoziční lhůtou 17. prosince 2021, dále jako „Směrnice“.
Cíl Směrnice
Potenciální oznamovatelé porušení práva Unie, o nichž se dozvěděli při své práci, anebo při činnosti s prací související, a při nichž je poškozován veřejný zájem, jsou (dle představitelů Unie) často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. Taková oznámení přitom mohou být, podle recitálu Směrnice, klíčová pro prosazování práva Unie, zejména v oblasti veřejných zakázek. Ochrana oznamovatelů v rámci Unie doposud nebyla jednotná a v některých členských státech byla nedostatečná. To způsobovalo problémy u oznámení porušení s přeshraničním rozměrem. Směrnice má stanovit minimální standardy ochrany a zabezpečit zavedení soudržného a komplexního rámce ochrany.
Transpozice
Česká národní úprava byla připravována, přijata nicméně nebyla, nyní je proto Směrnice přímo aplikovatelná. Odbor střetu zájmů Ministerstva spravedlnosti připravil metodiku k přímé aplikovatelnosti Směrnice, která je k nalezení zde. Směrnice měla být transponována do národních legislativ do 17. prosince 2021, některým ustanovením Směrnice však byla stanovena lhůta delší. Dne 9. února 2021 byl původní návrh transpozičního zákona (zákon o ochraně oznamovatelů) rozeslán poslancům, avšak projednávání návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období.
Povinné subjekty
Směrnice přináší povinnosti jak veřejnoprávním institucím, tak soukromoprávním subjektům (u kterých je však transpoziční lhůta a tudíž i přímá aplikovatelnost obecně až s datem 17. 12. 2023). Zatímco Směrnice jako povinné osoby v soukromém sektoru označuje právní subjekty zaměstnávající 50 či více zaměstnanců, připravovaná legislativa byla přísnější a očekává se, že by tomu tak mohlo být i u nového transpozičního zákona. Povinnost zavést vnitropodnikový oznamovací systém se zřejmě bude týkat soukromoprávních subjektů, které v posledním čtvrtletí zaměstnávaly průměrně 25 či více zaměstnanců.
Povinnosti
Povinnosti vyplývající ze směrnice veřejnoprávním a soukromoprávním subjektům (dále jen „povinná osoba“) je zejména zavést interní oznamovací kanál, alternativou je externí oznamovací kanál. V případě, že nebude přijato vhodné opatření, musí povinná osoba strpět uveřejnění oznámení. Povinná osoba má povinnost ve vyvarovat odvetných opatření vůči oznamovateli. Za zmínku nepochybně stojí obrácené důkazní břemeno v případě podezření na odvetné opatřené – povinné subjekty by musely před soudem prokázat, že se nejedná o odvetné opatření.