Nejčastější otázky zaměstnanců a zaměstnavatelů spojené s aktuální situací – opatření kvůli šíření koronaviru


Nejčastější otázky zaměstnanců a zaměstnavatelů spojené s aktuální situací

Zaměstnanci je nařízena karanténa

Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa, náleží v souladu s ustanovením §192 zák. č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku. Trvá-li nařízená karanténa déle než 14 dnů, přísluší zaměstnanci za každý kalendářní den dávka nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu nařízené karantény, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené na dobu karantény. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje.
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na výkonu práce v době karantény (zpravidla formou tzv. home office), náleží zaměstnanci mzda (plat).

Zaměstnanec odmítá vykonávat práci

Pokud není k absenci zaměstnance zákonný důvod (např. nemoc, nařízená karanténa, péče o dítě mladší 10 let či o nemocného člena domácnosti), jedná se o neomluvenou absenci, v důsledku které může zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek ukončit pracovní poměr.

Povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen neprodleně informovat zaměstnavatele, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem, případně, že přišel do styku s osobou nakaženou koronavirem. Zaměstnanec je povinen režim karantény (případně pracovní neschopnosti) dodržovat, což je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat. V případě, že zaměstnavatel zjistí porušení karanténního režimu či režimu pracovní neschopnosti, může mzdu (plat) pokrátit nebo nevyplatit.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je, s ohledem na ustanovení §102 Zákoníku práce, povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Zaměstnavatel by tedy měl zaměstnance, s ohledem na charakter vykonávané práce, vybavit dostupnými ochrannými prostředky a dbát na dodržování doporučených či nařízených bezpečnostních pravidel. Zejména se jedná o dohody o výkonu práce mimo pracoviště (tzv. home office), rozvržení směn vedoucí ke snížení počtu zaměstnanců v dané době na pracovišti, čerpání placené či neplacené dovolené (viz další bod), vybavení zaměstnanců ochrannými respirátory a dezinfekcí, dezinfekce pracoviště a další.
Zaměstnavatel není povinen umožnit zaměstnanci tzv. home office.

Čerpání či nařízení dovolené

Nařízení čerpání dovolené či přesun směn je zaměstnavatel ze zákona povinen oznámit zaměstnanci nejméně 14 dní předem. Na základě dohody se zaměstnancem je však možné tuto dobu zkrátit. Bez dohody se zaměstnancem nemůže zaměstnavatel určit čerpání dovolené tzv. ze dne na den (za porušení této povinnosti může orgán inspekce práce uložit zaměstnavateli pokutu až do 200.000 Kč). Zaměstnavatel může vyhovět žádosti zaměstnance o čerpání neplaceného volna. Aktuálně nejsou oprávněni čerpat dovolenou zaměstnanci ve zdravotnictví.


Rolovat nahoru