Monitoring evropských událostí k 6.5.2020


Evropská komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu pro rok 2020, očekává rekordní recesi v důsledku koronavirové krize

Evropská komise dne 06/05/2020 zveřejnila jarní hospodářskou prognózu 2020, ve které uvádí, že současná koronavirová krize i navzdory rychlé a komplexní reakci povede k rekordní recesi a závažným socioekonomickým následkům. Podle údajů Evropské komise ekonomika eurozóny v letošním roce zpomalí o rekordních 7,75 %, v roce 2021 pak poroste o 6,25 %. Hospodářství celé EU by pak mělo v letošním roce ztratit 7,5 %, v roce 2021 by mělo naopak přibližně o 6 % růst. Pandemie zasáhla všechny členské státy, nicméně rozsah zpomalení ekonomiky i míra jejího oživení se bude stát od státu lišit. Například v Polsku došlo ke zpomalení ekonomiky o -4,25 %, v Řecku ale o -9,75 %. Evropská komise uvádí, že Pandemie COVID-19 závažně ovlivnila spotřebitelské výdaje, průmyslovou výrobu, investice, obchod, kapitálové toky a dodavatelské řetězce. Hospodářská obnova by měla být zahájena postupným upouštěním od omezujících opatření, podle předpokladů Komise ale hospodářství EU nedožene letošní ztráty ani do konce roku 2021. Komise rovněž předpokládá nárůst nezaměstnanosti – míra nezaměstnanosti v eurozóně by podle údajů Komise měla v roce 2020 vzrůst na 9,5 %, v roce 2019 přitom činila 7,5 %, v roce 2021 by měla klesnout na 8,5 %. Míra nezaměstnanosti v EU by se oproti roku 2019, kdy dosahovala 6,7 %, měla v roce 2020 zvýšit na 9 % a následně v roce 2021 klesnout přibližně na 8 %. V důsledku koronavirové krize by mělo dojít k výraznému snížení spotřebitelských cen, předpokládaná inflace spotřebitelských cen by měla v roce 2020 činit 0,4 % (pro rok 2021 Komise očekává 1,1 %). Inflace v celé EU by měla v roce 2020 dosáhnout 0,6 %, v roce 2021 pak 1,3 %. Vzhledem k rozpočtovým výdajům vlád se dá očekávat, že celkový schodek veřejných financí v eurozóně a EU skokově vzroste z 0,6 % HDP v roce 2019 na přibližně 8,5 % v roce 2020, načež by měl v roce 2021 klesnout na přibližně 3,5 %. Prognóza je nicméně založena na tom, že do konce května bude docházet k rušení většiny omezujících opatření, která členské státy zavedly v souvislosti s koronavirem. Pokud by tato opatření byla rušena později, dopad koronaviru na hospodářství EU se dále prohloubí. Více zde a zde.

Podle Evropského statistického úřadu došlo během března 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí k propadu maloobchodu o 11,2 %

Evropský statistický úřad (EUROSTAT) zveřejnil dne 06/05/2020 novou statistiku zaměřenou na propad maloobchodu v březnu 2020. V důsledku rozšíření pandemie koronaviru došlo podle EUROSTATu v březnu 2020 (oproti únoru 2020) k propadu maloobchodu v eurozóně o 11,2 %, v celé EU pak o 10,4 %. Ve srovnání s březnem 2019 pak maloobchodní prodej v březnu 2020 propadl o 9,2 % v eurozóně a o 8,2 % v celé EU. Pokles se týká zejména objemu nepotravinářského zboží (propad o 23,1 % mezi únorem a březnem 2020, v eurozóně; v celé EU propad o 21,3 %) a pohonných hmot (propad o 20,8 % ve stejném sledovaném období, v eurozóně; v celé EU propad o 19,3 %). Maloobchodní prodej potravin, nápojů a tabáku naopak v březnu 2020 oproti únoru 2020 posílil o 5 % v eurozóně a o 4,7 % v celé EU. Podle EUROSTATu došlo k největšímu propadu celkového objemu maloobchodního prodeje v Bulharsku (- 18,1 %), Francii (- 17,4 %) a Lucembursku (- 16,4 %). Více zde.


Rolovat nahoru