Evropská komise přijala balíček týkající se cestovního ruchu a dopravy na období od roku 2020
Evropská komise přijala dne 13/05/2020 balíček týkající se cestovního ruchu a dopravy, balíček byl předložen s cílem nastavit fungování tohoto odvětví po pandemii koronaviru. Balíček zahrnuje sdělení týkající se cestovního ruchu a dopravy v roce 2020 a v dalších letech (zde); společný přístup k postupnému a koordinovanému odstraňování omezení volného pohybu na vnitřních hranicích EU (zde); společný rámec na podporu postupného obnovení dopravy (zde); doporučení týkající se cestovních poukazů jakožto alternativy pro vrácení peněz za zrušené cesty (zde); a společná kritéria a zásady pro postupné a bezpečné obnovení činností v oblasti cestovního ruchu, zejména stran zdravotních protokolů pro pohostinská zařízení (zde). Stran vycestování do zahraničí během letních měsíců Evropská komise předpokládá nezbytnost koordinovaného přístupu rozděleného na etapy – cestování by mohlo být umožněno v první etapě mezi státy s podobnou epidemiologickou situací. Členské státy by v rámci procesu obnovy volného pohybu v Unii měly brát v potaz epidemiologický stav, schopnost uplatňovat opatření proti šíření nákazy během celé cesty, i ekonomické a sociální ohledy s cílem upřednostnit přeshraniční pohyb klíčových pracovníků. Komise bude na svých internetových stránkách poskytovat přehledné shrnutí aktuálních omezujících opatření členských států týkajících se překročení hranic. Stran dopravy Komise podpořila nákup jízdenek a letenek online, stejně tak i odbavení by prioritně mělo probíhat online. Kapacita cestujících v dopravních prostředcích bude omezená, pracovníkům v dopravě by měly být k dispozici ochranné prostředky. Nošení roušek v dopravních prostředcích bude doporučeno, případná povinnost bude záviset na epidemiologickém riziku v dané zemi. V oblasti cestovního ruchu Komise vydala pokyny pro bezpečné a postupné obnovení činností a pro zdravotní protokoly v pohostinských zařízeních. Pro ochranu zdraví hostů a pracovníků je nezbytné přijmout opatření pro prevenci nákazy, jako je omezení fyzického kontaktu a hygiena, respiratorní etiketa, používání roušek, či dezinfekce. Posílena by měla být i informovanost návštěvníků o přijatých opatřeních. Členské státy se s podporou Komise rovněž dohodly na pokynech pro přeshraniční interoperabilitu mobilních aplikací (zde), které podporují trasování kontaktů a varování osob, které mohly být vystaveny viru. Tyto aplikace musí být podle Komise dobrovolné, transparentní, dočasné, kyberneticky zabezpečené, musí využívat pseudonymizované údaje, měly by vycházet z technologie Bluetooth a měly by být interoperabilní přes hranice i napříč operačními systémy. Cestovní poukazy by podle Komise mohly být alternativou k vrácení finančních prostředků za zrušené cesty – podle Komise se na tyto poukazy musí vztahovat ochrana pro případ platební neschopnosti, v případě jejich nevyužití musí existovat možnost jejich proplacení, musí zajišťovat stejný rozsah služeb za stejných podmínek, jako původní cesta, a mělo by být umožněno poukazy převést na jiné cestující bez dodatečných nákladů. Spotřebitelům ale musí být umožněna volba vybrat si mezi možností vrácení peněz a vystavením cestovního poukazu. Pro společnosti podnikající v oblasti cestovního ruchu existuje možnost zajištění podpor skrze schémata státní podpory, EU rovněž uvolnila 1 miliardu eur jako záruku pro Evropský investiční fond, který bude aktivovat záruku za úvěr ve výši 8 miliard eur na pomoc 100.000 malých a středních podniků v celé EU, včetně oblasti cestovního ruchu. Tyto finance by měly pomoci s pokrytím pracovních nákladů, materiálových nákladů, nákladů na provozní vstupy, zásob, režijních nákladů, nájemného a nákladů na služby. Komise rovněž umožňuje podporovat společnosti podnikající v cestovním ruchu prostřednictvím sponzorských poukazů (zaplaceny nyní, uplatněny v budoucnu). Více zde a zde.
Evropská komise připravuje Plán na obnovu Evropské Unie v rámci Víceletého finančního rámce, podpora bude určena členským státům i soukromým investicím
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dne 13/05/2020 prezentovala plénu Evropského parlamentu připravovaný Plán na obnovu EU, který by měl být zahrnut do aktualizovaného Víceletého finančního rozpočtu (rozpočet EU pro období 2021-2027). Návrhy na aktualizovaný Víceletý finanční rámec by Komise měla představit v druhé polovině května 2020. Podle von der Leyen bude podpora v rámci Plánu na obnovu rozdělena do tří pilířů. V rámci prvního pilíře bude podpora zaměřená na pomoc členským státům Evropské Unie – cílem bude zajistit obnovu členských států, prostřednictvím finanční podpory by mělo být zajištěno financování veřejných investic a reforem, přičemž prioritou bude i nadále přesun ke klimaticky neutrální Evropě. Pro kohezní fondy by měly být umožněny top-upy nad rámec obálky pro kohezních fondů v rámci Víceletého finančního rámce. Podpora v rámci prvního pilíře bude přístupná všem členským státům EU, nikoli pouze eurozóně. Druhý pilíř podpory bude zaměřen na nastartování ekonomiky a pomoci soukromým investicím. Soukromé investice by měly být zaměřeny zejména na rozvoj sítě 5G, na produkci čisté obnovitelné energie a vodíku, či pomoc rozvoje farmaceutického sektoru. Třetí pilíř podpory by měl být určen na posílení programů RescEU a Horizont Evropa, na vytvoření Programu pro zdraví, a na posílení spolupráce a podpory zemí sousedících s EU. Více zde.
Evropský parlament přijal usnesení týkající se vypracování pohotovostního plánu Víceletého finančního rámce EU
Evropský parlament během plenárního zasedání dne 13/05/2020 schválil Usnesení Evropského parlamentu s doporučeními Komisi ohledně záchranné sítě na ochranu příjemců programů Unie: vypracování pohotovostního plánu Víceletého finančního rámce (rozpočet EU na období 2021-2027). Evropský parlament požádal Komisi o předložení návrhu na pohotovostní plán Víceletého finančního rámce do 15/06/2020, pohotovostní plán by měl podle Parlamentu přezkoumat pravidla a cíle příslušných výdajových programů, aby bylo v rámci těchto programů možné dočasně přijmout opatření na řešení a zmírnění přímých hospodářských a sociálních důsledků pandemie COVID-19 a na podporu oživení; a měl by umožnit za tímto účelem cílená navýšení prostředků vycházející z pozitivních opatření, která byla přijata již v rámci rozpočtu na rok 2020, a zavedení nejnaléhavějších nových nástrojů a iniciativ v rámci balíčku opatření na obnovu a rekonstrukci po ukončení pandemie COVID-19. Více zde.
Průmyslová výroba v Evropské Unii propadla v březnu kvůli koronavirové krizi o 10,4 %
Evropský statistický úřad EUROSTAT zveřejnil dne 13/05/2020 novou statistiku zaměřenou na průmyslovou výrobu v Evropské Unii a v eurozóně. Podle zjištění EUROSTAT propadla během března průmyslová výroba v Evropské Unii o 10,4 %, v rámci eurozóny dokonce o 11,3 % ve srovnání s únorem 2020. Srovnáme-li průmyslovou výrobu v březnu 2020 s březnem 2019, propad výroby v březnu 2020 dosáhl v rámci EU 11,8 %, v rámci eurozóny pak 12,9 %. Největší propad průmyslové výroby byl zaznamenán v Itálii (- 28,4 %), na Slovensku (- 20,3 %) a ve Francii (- 16,4 %). Více zde.