Idependence Day 2025 na rezidenci amerického velvyslance v Praze . Naše kancelář se s hrdostí a již tradičně zařadila mezi podporovate této významné události. Končící Chargé d‘affaires Christy Agor přejeme mnoho úspěchů v další diplomatické kariéře, děkujeme za dosavadní spolupráci a těšíme se na příjezd nového amerického velvyslance.

Setkání s podporovateli a mecenáši orchestru #PraguePhilharmonia na venkovském sídle Roberta Schönfelda, zakladatele tohoto tělesa, bylo další cennou příležitostí k výměně názorů na jeho budoucnost, směřování a možnosti podpory.

Důstojnou tečku za 31. sezónou pak představoval koncert ve Dvořákově síni Rudolfina. Ze samotného programu je třeba vyzdvihnout famózní sólové vystoupení koncertní mistryně Romany Špačkové v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll, op. 77 od Dmitrije Šostakoviče. Její interpretace si vysloužila dlouhotrvající ovace vestoje.

Jako předseda správní rady #PraguePhil bych chtěl srdečně poděkovat všem našim sponzorům, podporovatelům, posluchačům, celému orchestru v čele se šéfdirigentem, i managementu za jejich poctivou práci během uplynulé sezóny. Přeji vám krásné a klidné léto a těším se na další společná setkání v nadcházející sezóně.

Jsem potěšen, že #Becker mohl být jako dlouhodobý podporovatel orchestru u toho.

Nový zákon o regulaci lobbování: Co přináší firmám, asociacím a zájmovým skupinám?

Od 1. července 2025 vstoupí v účinnost nový zákon o regulaci lobbování, který byl 12. června 2025 publikován ve Sbírce zákonů. Co to znamená pro obchodní společnosti, podnikatelská seskupení či sdružení a další organizace, které komunikují s veřejnou správou? Přinášíme přehled hlavních dopadů zákona a praktické rady, jak se připravit.

Co je lobbování podle zákona?

Zákon definuje lobbování jako činnost směřující k ovlivnění rozhodování veřejných činitelů při přípravě, projednávání a schvalování zákonů, opatření obecné povahy, koncepčních dokumentů nebo mezinárodních smluv. Pokud tedy vaše obchodní společnost nebo asociace pravidelně komunikuje s politiky, ministerstvy nebo úřady s cílem ovlivnit legislativní nebo koncepční směr, jste s největší pravděpodobností lobbistou podle tohoto zákona a je třeba, abyste měli oprávnění k lobbování podle tohoto zákona.

Kdo je lobbista?

Lobbistou je osoba (fyzická nebo právnická), která soustavně lobbuje a je zapsána v registru lobbování vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Bez zápisu do tohoto registru není lobbování legální – porušení této povinnosti může vést až k milionovým pokutám a zákazu činnosti.

Zákon tedy dopadá na všechny subjekty, které aktivně komunikují se státem kvůli obhajobě svých zájmů – typicky:

• podnikatelské svazy,
• profesní komory,
• konzultantské společnosti,
• korporace s vlastním oddělením pro veřejné záležitosti.

Povinnosti lobbistů

Registrace

Každý lobbista musí být před zahájením činnosti zapsán v registru lobbování, být zejména svéprávný a bezúhonný. V případě právnické osoby se podmínka vztahuje i na členy statutárního orgánu.

Transparentnost

Při každém lobbistickém kontaktu s tzv. lobbovanou osobou (např. poslanci, ministry, náměstky člena vlády – viz dále) musí lobbista:

• sdělit, že je lobbistou dle zákona o regulaci lobbování,
• uvést, v čím zájmu lobbuje,
• a na požádání toto oznámení písemně potvrdit.

Pravidelná hlášení

Lobbista musí dvakrát ročně podávat prohlášení o lobbistických kontaktech (neboli prohlášení lobbisty), ve kterém zejména uvede, s kým jednal a jaké cíle sledoval.

Kdo je lobbovaným?

Zákon výslovně vyjmenovává více než 20 kategorií veřejných činitelů, které označuje jako lobbované osoby. Jsou to např. prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, příslušní úředníci na ministerstvech či členové příslušných rad nezávislých úřadů. Jakákoliv interakce s těmito osobami za účelem ovlivnění jednání lobbovaného při vyjmenovaných činnostech je lobbováním ve smyslu zákona.

Výjimky

Za lobbování se nepovažuje zejména:

• běžné připomínkování návrhů ve veřejném připomínkovém řízení podle pravidel pro přípravu právních předpisů nebo koncepčních dokumentů,
• komunikace prostřednictvím médií,
• jednání na veřejných konzultacích nebo pracovních orgánech poradních orgánů, jejichž složení a výstupy jsou veřejné,
• petice a individuální občanská iniciativa.

Sankce

Při porušení zákona hrozí zejména:

• pokuty až do 1 000 000 Kč nebo do 3 % hodnoty aktiv právnické osoby,
• zákaz činnosti,
• zveřejnění rozhodnutí o přestupku, což může poškodit reputaci firmy nebo asociace.

Klíčové kroky:

1. Zhodnoťte, zda vaše činnost spadá pod definici lobbování.
2. Zajistěte registraci a splnění všech podmínek (bezúhonnost, identifikace zájmu atd.).
3. Nastavte interní procesy pro dokumentaci kontaktů s veřejnými činiteli a pravidelné hlášení.
4. Školte své zástupce – každý, kdo jedná s veřejnou správou, by měl znát základní povinnosti lobbisty.

V jakých oblastech je vhodná odborná právní pomoc?

Zavedení zákona o regulaci lobbování přináší nové právní i reputační riziko. Odborná právní pomoc je vhodná zejména v těchto oblastech:

• vyhodnocení, zda se na vás zákon vztahuje,
• zajištění správné registrace a nastavení interních procesů,
• zpracování právních stanovisek ke konkrétním případům lobbistické činnosti,
• zastupování v případě správních řízení a řízení o přestupků.

Becker 2025 Retreat se konal o uplynulém víkendu v luxusním resortu The Boca Raton na Floridě. Gary Rosen, řídící partner, zhodnotil výsledky uplynulého roku, podtrhl růst firmy a dosažení mnoha úspěchů a ocenění v oblastech práva, ve kterých Becker patří na americkém trhu ke špičce:

1.  Business Litigation

2. Community Association

3. Construction

4. Real Estate

5. Government

6. Corporate

Důležitým závěrem firemní konference bylo potvrzení rozvoje spolupráce ústředí (včetně poboček ve Washingtonu a New Yorku ) s pražskou a nově zřízenou kanceláří v Miláně, což garantuje poskytování špičkových právních a lobbistických služeb pro naše evropské klienty. Kroky současné americké administrativy, které mají dopad do právního a finančního prostředí, jsou dalším důvodem pro využití služeb našich washingtonských lobbistů , kteří patří ve svém oboru mezi špičky. Setkání s mými kolegy ze všech poboček sítě  Becker bylo velmi příjemné a přínosné – jsme hrdi, že můžeme být součástí této “rodiny.”

1.       ÚVOD

Ústavní soud se ve svém nálezu Pl. ÚS 24/24 ze dne 23. dubna 2025 zabýval návrhem Ministerstva vnitra na zrušení části obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy č. 14/2020 Sb. hl. m. Prahy, která reguluje podmínky provozování hazardních her, mj. tzv. živých her – tedy her s účastí krupiéra, jako je například poker či ruleta, na území metropole. Napadená ustanovení vyhlášky zakazují provozování těchto her ve více než čtyřiceti městských částech a časově je omezují v dalších. Ministerstvo vnitra považovalo takovou regulaci za rozpornou s principem proporcionality a rovnosti, zákazem omezení volného pohybu služeb uvnitř Evropské unie a zákazem při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušovat hospodářskou soutěž. Ústavní soud však návrh zamítl a konstatoval, že napadená ustanovení neodporují ústavnímu principu rovnosti ani zákazu diskriminace a vyhláška tak zůstává v platnosti v nezměněné podobě.

2.       NÁMITKY MINISTERSTVA: PORUŠENÍ ROVNOSTI A HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Ministerstvo vnitra napadlo § 3 a § 4 vyhlášky ve spojení s přílohami č. 1 a 2. Vyhláška totiž obecně živé hry na území Prahy povoluje, avšak umožňuje jednotlivým městským částem tyto hry na svém území zcela zakázat nebo jejich provoz časově omezit. Tuto pravomoc většina městských částí skutečně využila – z celkových 57 městských částí jich 41 zvolilo úplný zákaz hazardu, přičemž jejich seznam je uveden v příloze vyhlášky. Další tři městské části – konkrétně Praha 8, Praha 15 a Vinoř, se rozhodly pro časové omezení živých her, které lze provozovat pouze v určité části dne. Ministerstvo vnitra v návrhu namítalo, že rozdílná regulace živých her mezi jednotlivými městskými částmi postrádá věcné ospravedlnění a není založena na objektivních, předem stanovených a nediskriminačních kritériích. Podle něj hlavní město Praha bez vlastní analýzy pouze převzalo stanoviska jednotlivých městských částí, aniž by samo zkoumalo objektivní a věcné důvody pro zákaz či povolení živé hry v jednotlivých městských částech.

Na základě podnětů dvou provozovatelů hazardních her ministerstvo vnitra dne 1. března 2024 upozornilo hlavní město Prahu na rozpor napadených ustanovení se zákonem a ústavním pořádkem České republiky a vyzvalo jej k nápravě. Jelikož hlavní město Praha ve lhůtě nápravu nezjednalo, ministerstvo dne 28. června 2024 rozhodlo o pozastavení účinnosti napadených ustanovení. Praha proti tomuto rozhodnutí nepodala rozklad, a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne 17. července 2024. Nález Ústavního soudu nyní potvrzuje platnost a ústavní konformitu celé koncepce.

3.       ÚSTAVNÍ SOUD: PRAŽSKÁ VYHLÁŠKA SLEDUJE LEGITIMNÍ CÍL A NENÍ SVÉVOLNÁ

Ústavní soud se ztotožnil s názorem hlavního města Prahy a návrh ministerstva vnitra zamítl. Konstatoval, že město má právo přijmout takovou regulaci, která reflektuje rozdíly mezi jednotlivými městskými částmi a jejich přístup k hazardu. Odlišnosti v regulaci mezi částmi Prahy podle Ústavního soudu nepředstavují porušení principu rovnosti, neboť vycházejí ze zákonem uznaného územního členění města (§ 3 zákona o hlavním městě Praze) a odpovídají místním specifikům. Legitimním cílem regulace je právě respektování tohoto územního a správního členění, které představuje projev samosprávy hodný právní ochrany. Regulace hazardu navíc odpovídá předpokladům zákona o hazardních hrách a zákona o hlavním městě Praze – město se tak pohybovalo v mezích své ústavní i zákonné působnosti, když přijalo úpravu v oblasti veřejného pořádku jako místní záležitost. Dle Ústavního soudu tedy nejde tedy o jednání ultra vires.

Soudce zpravodaj Pavel Šámal při vyhlášení nálezu uvedl, že Ústavní soud respektuje jako legitimní a racionální východisko, že o podobě regulace rozhodují především městské části. Regulace hazardu podle něj není plošná ani nahodilá.

4.       DISENT SOUDCE MILANA HULMÁKA: REGULACE BEZ OBJEKTIVNÍHO ODŮVODNĚNÍ

Z patnáctičlenného pléna Ústavního soudu zaujal odlišné stanovisko pouze soudce Milan Hulmák. Ve svém disentním stanovisku kritizoval přijatou regulaci s tím, že veškeré úvahy Ústavního soudu lze podle něj shrnout tak, že k porušení zákona ani soutěžního práva nedochází, protože hlavní město Praha svou regulaci v městských částech odvozuje od politické vůle v jednotlivých městských částech. S těmito závěry se však neztotožnil – návrh ministerstva vnitra se mu jevil jako důvodný a posuzovaná vyhláška je podle jeho názoru v rozporu se zákonem.

Soudce Hulmák uvedl, že samotné rovné zacházení s městskými částmi nepostačuje k naplnění požadavků na objektivitu a nediskriminaci. Podle něj musí být vymezení míst, kde lze hazardní hry provozovat, opřeno o racionální a neutrální nediskriminační důvody, které zohledňují konkrétní dopady regulace. V této souvislosti uvedl: „Při pohledu na mapu hlavního města Prahy z hlediska regulace živých her nevidím racionální objektivní kritérium (ani nebylo v průběhu řízení objasněno), které by odůvodňovalo naprosto odlišný režim v jednotlivých částech města.“

Současně také zpochybnil samotné tvrzení, že základem regulace byla skutečně politická vůle městských částí. Podle něj nebylo toto kritérium důsledně naplněno, protože v řadě případů vůle konkrétních městských částí respektována nebyla. Připomněl například situace, kdy městské části – včetně Prahy 1, 3, 9 či 11, nesouhlasily s provozem živých her, avšak byly zařazeny mezi lokality, kde jsou tyto hry plošně povoleny. V jiných případech byla vůle samospráv nahrazena postojem hlavního města Prahy, nebo byla pouze dovozena z domněnek.

Co se týče souladu regulace se soutěžním právem, soudce Hulmák rovněž poukázal na to, že se Ústavní soud otázce souladu napadené regulace s § 19a zákona o ochraně hospodářské soutěže věnoval pouze okrajově, a to v jediném bodě nálezu, bez hlubší analýzy dopadů na relevantní trh.

***

Autor článku: Mgr. et Mgr. Marek Novotný, advokát; Edita Nováková, právní studentka

Dne 20. května 2025 jsme se v Rudolfinu zúčastnili smutečního rozloučení s Jiřím Bartoškou. Jeho humor, laskavost, sečtělost a přátelství nám bude chybět. Měli jsme tu čest být po jeho boku téměř od začátku jeho vstupu do MFF KV, letos již na náš brunch nepřijde, ale místo v našich myslích a srdcích bude mít navždy. Sbohem Barťáku. 

Ve dnech 21. 5. – 24.5. 2025 proběhla v Luzernu jarní výroční konference Consulegis, organizace, která letos  oslavila 35 let od svého založení. Hostitelem byla švýcarská advokátní kancelář HüteLAW. Letošní účast více než 150 účastníků z advokátních kanceláří z Evropy, USA, Latinské Ameriky, Asie, Afriky a Blízkého Východu umožnila výměnu názorů a dělbu zkušeností nad aktuálními právními otázkami, které byly vyvolány především válečným konfliktem na Ukrajině, změnami v globální politice USA, energetickou krizí a úpravami politiky na úrovni EK v oblasti životního prostředí a energetiky, jakož i vlivu uvedených skutečností na kapitálový trh, celní a tarifní politiku atd. Jsme již 24 let členy této nadnárodní sítě, která nám umožňuje poskytovat našim klientům komplexní právní služby po celém světě.

Dnešní digitální svět přináší nejen nové příležitosti, ale i rostoucí kybernetická rizika. Právě na tyto výzvy reaguje aktuálně připravovaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti (dále jen „ZoKB“), který zásadně mění pravidla ochrany informačních systémů v České republice. Přijetí zákona je nezbytným krokem pro transpozici evropské směrnice NIS 2 a celkovou modernizaci kyberbezpečnostního rámce. Hlavním cílem nové regulace je, aby organizace v ekonomicky, společensky či bezpečnostně významných odvětvích zaváděly preventivní opatření ke zvýšení své odolnosti vůči kybernetickým hrozbám. Vzhledem k tomu, že směrnice NIS 2 rozšiřuje okruh regulovaných subjektů, dopadne nový zákon na podstatně širší spektrum organizací, než tomu bylo doposud. Jaké hlavní změny přináší, na koho dopadá a jaké jsou klíčové termíny? Shrnutí přinášíme níže.

Na koho nový zákon dopadne?

Nový ZoKB se bude vztahovat na výrazně širší okruh organizací než dosud. Důvodem je rozšíření seznamu regulovaných odvětví a služeb, na které se povinnosti nově vztahují. Regulace se nicméně nevztahuje na běžné občany, malé podniky (nesplňující podmínky významnosti) ani na organizace, které neposkytují regulované služby nebo nepůsobí v regulovaných odvětvích.

Nová právní úprava dopadá na poskytovatele regulovaných služeb, tedy organizace, které splní všechny následující podmínky:

• Působí v regulovaném odvětví, jako je například energetika, zdravotnictví, doprava, vodohospodářství nebo digitální služby. Kompletní seznam regulovaných odvětví je uveden ve vyhlášce o regulovaných službách (tato je stále součástí legislativního procesu a její znění se tedy může měnit).
• Poskytují konkrétní regulovanou službu, uvedenou v příloze výše zmiňované vyhlášky. Nestačí tedy jen působit v daném odvětví, důležité je, jakou konkrétní službu organizace skutečně poskytuje.
• Jsou dostatečně významné, přičemž hlavním kritériem významnosti je velikost organizace a v některých případech i další specifikovaná kritéria.

Každá organizace je povinna posoudit naplnění těchto podmínek samostatně. Pro snadné základní ověření, zda organizace spadá pod novou regulaci a jakému režimu povinností bude podléhat, je k dispozici speciální kalkulačka na portálu NÚKIB.

Provázanost se směrnicí NIS 2

Nový ZoKB implementuje klíčové prvky evropské směrnice NIS 2 (směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2555), která sjednocuje požadavky na kybernetickou bezpečnost napříč členskými státy. NIS 2 reflektuje zkušenosti se stávající směrnicí NIS 1 a zavádí přísnější opatření, především v oblasti řízení rizik, zabezpečení dodavatelských řetězců, odpovědnosti managementu a povinnosti rychlého hlášení incidentů. Specifikem nové právní úpravy podle směrnice NIS2 je důraz na posilování automatizace a unifikace hlášení incidentů v každém členském státě.

Klíčové změny v nové právní úpravě oproti úpravě stávající

Oproti stávajícímu zákonu z roku 2014 přináší nový ZoKB několik zásadních změn. V současnosti regulaci zajišťuje zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, přičemž povinnosti z něj vyplývají pouze pro aktuálně definovaný okruh povinných osob (zejména bylo navázáno na státní infrastrukturu a dále na subjekty provozující užší množství vyjmenovaných služeb). Subjekty regulované dle nového ZoKB budou své povinnosti plnit až po jeho vstupu v platnost, tedy dle aktuálních informací nejdříve ve druhé polovině roku 2025 (zde však záleží na konkrétním průběhu legislativního procesu).

Jednou z hlavních změn, kterou nová právní regulace přináší, je rozšíření okruhu regulovaných subjektů a zavedení tzv. dvourychlostní kybernetické bezpečnosti. Tento model, vycházející ze směrnice NIS 2, rozděluje organizace do dvou kategorií podle významu jejich činnosti:

• režim vyšších povinností – určen pro velké podniky nebo organizace s klíčovým dopadem na společnost (např. energetika, zdravotnictví),
• režim nižších povinností – vztahuje se na střední podniky, které poskytují důležité, ale strategicky méně významné služby.

Režim povinností konkrétního poskytovatele regulované služby je uveden v příloze výše zmiňovaného vyhlášky o regulovaných službách. Základním kritériem je velikost podniku, ale u některých služeb se posuzují i další faktory. Pokud organizace poskytuje více regulovaných služeb, které spadají do různých režimů, automaticky se na ni vztahuje vyšší režim povinností. Režim se tedy stanovuje vždy pro organizaci jako celek, nikoli samostatně pro jednotlivé služby.

Další klíčovou změnou je zpřesnění pravidel pro hlášení kybernetických incidentů. Povinnost ohlašovat kybernetické incidenty byla zakotvena již ve stávajícím zákoně o kybernetické bezpečnosti. Nový ZoKB na tuto povinnost navazuje a zároveň zavádí jednotný způsob hlášení prostřednictvím Portálu NÚKIB, který se stane primární platformou pro komunikaci mezi poskytovateli regulovaných služeb a úřadem. Nová právní úprava detailněji stanoví, jaké údaje je třeba hlásit, v jakých lhůtách a jakým způsobem. K hlášení incidentů a zavádění bezpečnostních opatření je stanovena přechodná lhůta 1 rok od doručení rozhodnutí o registraci regulované služby. Neznamená to tedy, že by bylo třeba veškeré nově zaváděné povinnosti plnit ihned s účinností zákona, resp. ihned po ohlášení regulované služby.

Zákon stanovuje povinnost hlásit incidenty pro všechny poskytovatele regulovaných služeb, bez ohledu na to, zda spadají do nižšího nebo vyššího režimu povinností. Rozsah incidentů, které je nutné hlásit, se však mezi režimy liší:

• Poskytovatel ve vyšším režimu hlásí všechny incidenty, které:
  • mají původ v kybernetickém prostoru,
  • týkají se regulované služby a zároveň
  • nelze u nich vyloučit úmyslné zavinění.
• Poskytovatel v nižším režimu hlásí pouze incidenty s významným dopadem, které:
  • mají původ v kybernetickém prostoru,
  • splňují kritéria významnosti dle vyhlášky pro nižší režim a zároveň
  • nelze u nich vyloučit úmyslné zavinění.

V obou případech se incidenty hlásí prostřednictvím Portálu NÚKIB. U nižšího režimu je následně zpracovává Národní CERT, tedy subjekt zajišťující plnění části právními předpisy stanovených práv a povinností v oblasti kyberbezpečnosti (aktuálně vykonává organizace CZ.NIC).

Další podstatnou změnou je zpřísnění povinností v oblasti řízení kybernetických rizik. Subjekty budou povinny implementovat komplexní bezpečnostní opatření, nejen na technické úrovni, ale i v oblasti organizačního řízení, školení zaměstnanců, řízení dodavatelů a krizové komunikace. Významným bodem je i zavedení přísnějších sankcí.

Základní časový přehled povinností regulovaných subjektů

Bez ohledu na to, zda organizace spadá do nižšího nebo vyššího režimu, musí splnit následující povinnosti:

• Ohlášení regulované služby prostřednictvím elektronického formuláře v Portálu NÚKIB, a to do 60 dnů ode dne naplnění podmínek pro registraci regulované služby.
• Nahlášení kontaktních údajů prostřednictvím Portálu NÚKIB nejpozději do 30 dní od doručení rozhodnutí o registraci ze strany NÚKIB.
• Stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti, přičemž organizace určí primární a podpůrná aktiva související s poskytováním regulované služby, kdy v rámci takto stanoveného rozsahu se pak na organizaci budou vztahovat povinnosti plynoucí z nového ZoKB.
• Zavedení bezpečnostních opatření podle příslušné vyhlášky, kdy každý regulovaný subjekt je povinen implementovat bezpečnostní opatření v rozsahu odpovídajícím jeho zařazení do nižšího nebo vyššího režimu povinností – pro každý z těchto režimů je vydána samostatná vyhláška, která stanoví konkrétní opatření a další související požadavky. Subjekt je povinen začít bezpečnostní opatření zavádět nejpozději do 1 roku od doručení rozhodnutí o registraci.
• Hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů.
• Plnění případných protiopatření vydaných NÚKIB.

Hlavní rozdíly mezi režimy:

• Bezpečnostní opatření – každý režim má jiný rozsah povinných opatření, které je potřeba zavádět (každý režim má vlastní vyhlášku).
• Hlášení incidentů – rozdíl je v rozsahu hlášení, organizace ve vyšším režimu hlásí incidenty NÚKIB, organizace v nižším režimu národnímu CERT, hlášení však vždy probíhá prostřednictvím Portálu NÚKIB.
• Sankce – v režimu vyšších povinností mohou být uloženy vyšší pokuty nebo specifické sankce.

Předpokládaná účinnost

Původně se počítalo s účinností nového ZoKB od konce roku 2024. Vzhledem k vývoji legislativního procesu se však nyní předpokládá, že zákon nabude účinnosti nejdříve v průběhu druhé poloviny roku 2025. Přesné datum bude záviset na dokončení projednávání v Parlamentu a rychlosti legislativního procesu.

Závěr

Nový ZoKB představuje zásadní reformu ochrany digitální infrastruktury v České republice. Základním cílem je posílení odolnosti společnosti vůči rostoucím kybernetickým hrozbám a nastavení jednotných pravidel pro řízení rizik. Subjekty, na které bude nový režim dopadat, by se již nyní měly začít připravovat na přijetí nových opatření. Včasná příprava bude klíčová pro splnění povinností a minimalizaci možných sankcí či překotného zavádění poměrně složitých opatření k zajištění kyberbezpečnosti dle pravidel připravovaného ZoKB.

Autor článku: Mgr. Mikuláš Žížala, Edita Nováková