EVROPSKÁ KOMISE VYDALA POKYNY K POUŽÍVÁNÍ RÁMCE PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V MIMOŘÁDNÉ SITUACI SOUVISEJÍCÍ S KORONAVIROVOU KRIZÍ: Evropská komise vydala dne 01/04/2020 Pokyny Evropské komise k používání rámce pro zadávání veřejných zakázek v mimořádné situaci související s krizí COVID-19. Komise v těchto pokynech vysvětluje, jaké možnosti a jaká flexibilita jsou k dispozici podle rámce EU pro zadávání veřejných zakázek na nákup dodávek, služeb a prací nutných k řešení této krize. Zadavatelé veřejných zakázek mají několik možností, které mohou zvážit: mohou využít možnosti podstatného zkrácení lhůt pro urychlení otevřených nebo užších řízení; mohou zvážit jednací řízení bez uveřejnění; a pokud by tato flexibilita nebyla dostatečná, rovněž mohou zvážit hledání alternativních řešení a angažování se na trhu. Evropský rámec pro zadávání veřejných zakázek poskytuje zadavatelům veřejných zakázek veškerou nezbytnou flexibilitu k co nejrychlejšímu nákupu zboží a služeb přímo souvisejících s krizí COVID-19. Aby urychlili svůj nákup, mohou zadavatelé veřejných zakázek rovněž zvážit možnosti kontaktovat potenciální dodavatele v EU i mimo ni, a to telefonicky, e-mailem nebo osobně; najmout zprostředkovatele, kteří mají lepší kontakty na trzích; či vyslat zástupce přímo do zemí, které mají potřebné zásoby a mohou zajistit okamžité dodání. Více zde.
EVROPSKÁ KOMISE PŘEDSTAVÍ EVROPSKÝ SYSTÉM ZAJIŠTĚNÍ V NEZAMĚSTNANOSTI S CÍLEM PODPOŘIT ZEMĚ NEJVÍCE POSTIŽENÉ KORONAVIREM: Evropská komise plánuje dne 07/04/2020 představit celoevropský systém zajištění v nezaměstnanosti, návrh bude diskutován s ministry financí členských států EU. Schéma by mělo být vypracováno s cílem pomoci členským státům nejvíce postiženým koronavirem. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl, že vzhledem k vyčerpání většiny finančních prostředků z rozpočtu EU pro období 2014-2020 neexistuje velké množství dostupných zdrojů, Komise ale prozkoumá veškeré dostupné možnosti. Na financování schématu bude nutno alokovat 80 – 100 miliard EUR, finance by měly být určeny k nabídnutí zvýhodněných půjček zemím nejvíce postiženým koronavirem. Více zde.
EVROSPSKÝ PARLAMENT BUDE DNE 02/04/2020 DISKUTOVAT MOŽNÁ OPATŘENÍ PRO ŘEŠENÍ KORONAVIROVÉ KRIZE S KOMISAŘEM PRO VNITŘNÍ TRH: Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh bude dne 02/04/2020 diskutovat možná opatření pro řešení koronavirové krize s komisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem. Mezi diskutovaná témata by měla patřit implementace takzvaných zelených pruhů na hranicích, jejichž cílem je zajištění plynulého přesunu základního zboží včetně například lékařského vybavení či potravin, společný nákup zdravotnického materiálu, či řešení nekalých obchodních praktik v rámci obchodních transakcí realizovaných za pomoci internetu a dalších elektronických prostředků (e-commerce). Více zde.
EVROPSKÝ ÚŘAD PRO BEZPEČNOST POTRAVIN UVEDL, ŽE DODRŽOVÁNÍ EU PRAVIDEL v oblasti bezpečnosti potravin zajišťujE DOSTATEČNOU ochranu proti ŠÍŘENÍ KORONAVIRU: Ředitel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) Bernhard Url dne 01/04/2020 uvedl, že současná pravidla Evropské Unie v oblasti bezpečnosti potravin zajišťují dostatečnou ochranu proti šíření koronaviru COVID-19. Koronavirus ulpívá po určitou limitovanou dobu na površích včetně například obalů potravin, Url ale zdůraznil, že neexistují důkazy o tom, že by se koronavirus šířil skrze potraviny, a že dodržování současných pravidel zajišťuje vysokou úroveň ochrany proti kontaminaci potravin. Zdůraznil nicméně i význam dodržování hygieny v domácnostech, a to včetně dezinfekce obalových materiálů či tepelné úpravy potravin vzhledem k citlivosti koronaviru na vysoké teploty. Více zde.
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR PATŘÍ K SEKTORŮM NEJVÍCE POSTIŽENÝM KORONAVIROVOU KRIZÍ: Podle interních dokumentů evropských institucí patří zemědělsko-potravinářský sektor k sektorům nejvíce postiženým koronavirovou krizí nejméně ve dvanácti členských státech Evropské Unie. Mezi hlavní problémy, které prohlubují negativní dopady krize na zemědělství a potravinářství, patří nedostatek pracovních sil v souvislosti s omezením pohybu pracovníků v rámci EU i ze třetích zemí, pokles poptávky po mase ze strany restaurací a řetězců rychlého občerstvení, či zajištění včasných dodávek potravin do obchodních řetězců.