Nový zákon o regulaci lobbování: Co přináší firmám, asociacím a zájmovým skupinám?
Od 1. července 2025 vstoupí v účinnost nový zákon o regulaci lobbování, který byl 12. června 2025 publikován ve Sbírce zákonů. Co to znamená pro obchodní společnosti, podnikatelská seskupení či sdružení a další organizace, které komunikují s veřejnou správou? Přinášíme přehled hlavních dopadů zákona a praktické rady, jak se připravit.
Co je lobbování podle zákona?
Zákon definuje lobbování jako činnost směřující k ovlivnění rozhodování veřejných činitelů při přípravě, projednávání a schvalování zákonů, opatření obecné povahy, koncepčních dokumentů nebo mezinárodních smluv. Pokud tedy vaše obchodní společnost nebo asociace pravidelně komunikuje s politiky, ministerstvy nebo úřady s cílem ovlivnit legislativní nebo koncepční směr, jste s největší pravděpodobností lobbistou podle tohoto zákona a je třeba, abyste měli oprávnění k lobbování podle tohoto zákona.
Kdo je lobbista?
Lobbistou je osoba (fyzická nebo právnická), která soustavně lobbuje a je zapsána v registru lobbování vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Bez zápisu do tohoto registru není lobbování legální – porušení této povinnosti může vést až k milionovým pokutám a zákazu činnosti.
Zákon tedy dopadá na všechny subjekty, které aktivně komunikují se státem kvůli obhajobě svých zájmů – typicky:
- podnikatelské svazy,
- profesní komory,
- konzultantské společnosti,
- korporace s vlastním oddělením pro veřejné záležitosti.
Povinnosti lobbistů
Registrace
Každý lobbista musí být před zahájením činnosti zapsán v registru lobbování, být zejména svéprávný a bezúhonný. V případě právnické osoby se podmínka vztahuje i na členy statutárního orgánu.
Transparentnost
Při každém lobbistickém kontaktu s tzv. lobbovanou osobou (např. poslanci, ministry, náměstky člena vlády – viz dále) musí lobbista:
- sdělit, že je lobbistou dle zákona o regulaci lobbování,
- uvést, v čím zájmu lobbuje,
- a na požádání toto oznámení písemně potvrdit.
Pravidelná hlášení
Lobbista musí dvakrát ročně podávat prohlášení o lobbistických kontaktech (neboli prohlášení lobbisty), ve kterém zejména uvede, s kým jednal a jaké cíle sledoval.
Kdo je lobbovaným?
Zákon výslovně vyjmenovává více než 20 kategorií veřejných činitelů, které označuje jako lobbované osoby. Jsou to např. prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, příslušní úředníci na ministerstvech či členové příslušných rad nezávislých úřadů. Jakákoliv interakce s těmito osobami za účelem ovlivnění jednání lobbovaného při vyjmenovaných činnostech je lobbováním ve smyslu zákona.
Výjimky
Za lobbování se nepovažuje zejména:
- běžné připomínkování návrhů ve veřejném připomínkovém řízení podle pravidel pro přípravu právních předpisů nebo koncepčních dokumentů,
- komunikace prostřednictvím médií,
- jednání na veřejných konzultacích nebo pracovních orgánech poradních orgánů, jejichž složení a výstupy jsou veřejné,
- petice a individuální občanská iniciativa.
Sankce
Při porušení zákona hrozí zejména:
- pokuty až do 1 000 000 Kč nebo do 3 % hodnoty aktiv právnické osoby,
- zákaz činnosti,
- zveřejnění rozhodnutí o přestupku, což může poškodit reputaci firmy nebo asociace.
Klíčové kroky:
- Zhodnoťte, zda vaše činnost spadá pod definici lobbování.
- Zajistěte registraci a splnění všech podmínek (bezúhonnost, identifikace zájmu atd.).
- Nastavte interní procesy pro dokumentaci kontaktů s veřejnými činiteli a pravidelné hlášení.
- Školte své zástupce – každý, kdo jedná s veřejnou správou, by měl znát základní povinnosti lobbisty.
V jakých oblastech je vhodná odborná právní pomoc?
Zavedení zákona o regulaci lobbování přináší nové právní i reputační riziko. Odborná právní pomoc je vhodná zejména v těchto oblastech:
- vyhodnocení, zda se na vás zákon vztahuje,
- zajištění správné registrace a nastavení interních procesů,
- zpracování právních stanovisek ke konkrétním případům lobbistické činnosti,
- zastupování v případě správních řízení a řízení o přestupků.