Becker & Poliakoff

cz eng

Hlavní menu:

Kupní smlouva a vada věci
Art+, 16.2.2015
Vedlejší ujednání kupní smlouvy a vada věci. Závěrem celého cyklu věnovaného koupi uměleckého díla (I, II, III) a kupní smlouvě (I, II) stručně pohovořme o vedlejších ujednáních kupní smlouvy a také současné úpravě vad obchodované věci, neboť...
Celý článek
Vedlejší ujednání kupní smlouvy a vada věci.
Závěrem celého cyklu věnovaného koupi uměleckého díla (I, II, III) a kupní smlouvě (I, II) stručně pohovořme o vedlejších ujednáních kupní smlouvy a také současné úpravě vad obchodované věci, neboť právě ta doznala v novém občanském zákoníku (NOZ) nejvíce změn.

Vedlejší ujednání

 Součástí kupní smlouvy mohou být vedle výše popsaných nutných a obvyklých ujednání i tzv. vedlejší ujednání. Tato nový občanský zákoník rozšiřuje (o výhrady zpětného prodeje a lepšího kupce, dále o koupi na zkoušku a cenovou doložku) a zpřesňuje (viz § 2132-2157 NOZ). V oblasti obchodu s uměním se uplatní především následující vedlejší ujednání:

Výhrada vlastnického práva: Je-li ve smlouvě tato výhrada sjednána, stává se kupující vlastníkem uměleckého anebo historicky cenného předmětu teprve úplným zaplacením sjednané kupní ceny, a to bez ohledu na okamžik jejího fyzického předání. Pozor, nebezpečí škody na věci na kupujícího přechází vždy už jejím převzetím.

Výhrada zpětného prodeje: Výhradu zpětného prodeje si lze představit v těch případech, kdy prodávající (např. autor anebo galerista), má zájem na udržení kontroly nad pohybem prodaného díla, resp. nechce, aby s dílem konkrétní kupující dále disponoval vůči třetím osobám. Sjednáním výhrady vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc zpět prodávajícímu za úplatu rovnající se zaplacené kupní ceně, a to v nezhoršeném stavu.

Výhrada lepšího kupce: Výhradou lepšího kupce sjednanou v kupní smlouvě vzniká prodávajícímu právo upřednostnit lepšího kupce (tzn. kupce, který nabízí vyšší cenu anebo výhodnější podmínky obchodu), přihlásí-li se v určené lhůtě. Ta u uměleckých předmětů (resp. všech movitých věcí) činí pouhé tři dny.

Cenová doložka: Pakliže kupní smlouva obsahuje cenovou doložku, má prodávající právo pozměnit kupní cenu věci dodatečně podle změn výrobních nákladů. Výše uvedená doložka se spíše než při koupi uměleckého předmětu samotného uplatní ve vedlejších službách a plněních, např. tam, kde je potřeba zajistit nákladné skladování, pořízení nového rámu anebo zvláštní dopravu a balení uměleckého díla.

Vypůjčení díla: Jedná-li se o dílo, kterého si autor zvlášť cení, může mít zájem o vypůjčení díla na výstavu svých děl, ať individuální či soubornou. Pro takový případ může být v kupní smlouvě dojednán závazek, že nový vlastník dílo půjčí autorovi s tím, že další podmínky výpůjčky budou dohodnuty, jakmile by k ní mělo dojít (např. délka, způsob transportu, pojištění, publikace v katalogu či v knize atp.).

Vada věci
 Závěrem článku stručně pohovořme o současné úpravě vad obchodované věci, neboť tato úprava doznala nejvíce změn. NOZ do značné míry přebírá konstrukci a rozdělení práv z vady prodané věci z dřívějšího obchodního zákoníku. Zákon opouští letitou koncepci vad opravitelných a neopravitelných (která ostatně měla v obchodě s uměním jen velmi malý význam). Namísto toho upravuje zákon práva kupujícího z vadného plnění podle toho, jak zásadní vadou umělecké dílo trpí, jinak řečeno, jak moc vadné plnění prodávajícího porušuje uzavřenou smlouvu. Obecně je tak pozice kupujícího, kterému bylo plněno vadně, podstatně posílena.

Zákon rozlišuje vady a práva z těchto vad, která jsou podstatným a nepodstatným porušením smlouvy (viz úpravu odstoupení od smlouvy). Podstatným porušením kupní smlouvy rozumí NOZ prodej věci s tak významnou vadou (věcnou i právní), o níž muselo být prodávajícímu již při uzavření kupní smlouvy zřejmé, že kupující by předmětnou smlouvu neuzavřel, kdyby o ní věděl anebo ji předvídal. Nepodstatným porušením kupní smlouvy jsou pak všechny ostatní vady ulpívající na věci, která byla předmětem obchodu.

V případě vady uměleckého předmětu anebo antikvity, která je podstatným porušením kupní smlouvy (lze si například představit situaci, kdy vyjde najevo, že prodávaný obraz není originál, nýbrž falzum), má kupující právo zvolit mezi dodáním nové bezvadné věci, dodáním chybějící věci, její opravou, přiměřenou slevou z kupní ceny nebo odstoupením od smlouvy (což bude v naznačeném případě nejčastější volba; k tomu viz § 1836 odst. 1 NOZ). Pokud byla vadným plněním smlouva porušena jen nepodstatně (např. dodán historický obraz bez původního zlaceného rámu, který byl poškozen při přepravě, avšak s kvalitním rámem novým), pak má kupující právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (v naznačeném případě by asi byla pravděpodobnější tato varianta; k tomu viz § 1837 odst. 1 NOZ).

NOZ u podstatného porušení kupní smlouvy stanoví, že pokud kupující nesdělí prodávajícímu volbu způsobu odškodnění (viz výše), a to bez zbytečného odkladu po oznámení vady koupeného předmětu, má kupující jen taková práva, jako by došlo k porušení nepodstatnému. Upozorňujeme, že kupující volí jen jednou – provedenou volbu konkrétní reparace vady věci není oprávněn změnit bez souhlasu prodávajícího. Bohužel, NOZ nijak blíže nespecifikuje, co se myslí volbou způsobu odškodnění „bez zbytečného odkladu“ po oznámení vady. K vymezení tohoto neurčitého pojmu aplikovaného vždy podle okolností konkrétního případu budeme muset vyčkat nové judikatury.

Posílení pozice kupujícího rovněž přispívá i to, že uplatnění práva z vadného plnění nově nepodléhá lhůtě prekluzivní, nýbrž promlčecí. Pakliže tedy kupující svá práva uplatní u soudu, pokud žalovaný prodávající nenamítne, že vada a práva z ní nebyla uplatněna včas, soud rozhodne ve prospěch kupujícího (k tomu viz § 1843 odst. 2 NOZ).

Konečně, NOZ výslovně zakotvuje oprávnění kupujícího nezaplatit až do úplného odstranění vady prodávané věci prodávajícímu tu část kupní ceny věci, která přiměřeně odpovídá právu kupujícího na slevu (zádržné). I v tomto případě však bude nutné – a domníváme se, že v praxi poměrně obtížné – v každém konkrétním případě stanovit odpovídající poměr mezi zadrženou částkou a hodnotou sporného předmětu.

Autoři: JUDr. Jan Kozubek, JUDr. Jindřich Kalíšek
Zmenšit
Kupní smlouva a její náležitosti
Art+, 27.12.2014
Kupní smlouva dle nového občanského zákoníku je posledním tématem článků Jana Kozubka a Jindřicha Kalíška o právu v oblasti uměleckých předmětů v tomto roce. Kupní smlouva byla až do nedávna upravena v občanském i v obchodním zákoníku, od 1. ledna 2014 se...
Celý článek

Kupní smlouva dle nového občanského zákoníku je posledním tématem článků Jana Kozubka a Jindřicha Kalíška o právu v oblasti uměleckých předmětů v tomto roce. Kupní smlouva byla až do nedávna upravena v občanském i v obchodním zákoníku, od 1. ledna 2014 se však veškeré nově uzavírané kupní smlouvy se řídí pouze novým občanským zákoníkem. Jaká jsou specifika kupní smlouvy o umělecký předmět anebo autorské dílo?

 

Zmenšit
Koupě uměleckého díla v kamenném obchodě
Art+, 20.12.2014
Koupě uměleckého díla v prodejní galerii anebo historicky cenného předmětu u obchodníka se starožitnostmi je dalším obvyklým způsobem nabytí umělecky hodnotného předmětu, o němž pojednávají Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek v tomto pokračování seriálu z oblasti...
Celý článek
Koupě uměleckého díla v prodejní galerii anebo historicky cenného předmětu u obchodníka se starožitnostmi je dalším obvyklým způsobem nabytí umělecky hodnotného předmětu, o němž pojednávají Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek v tomto pokračování seriálu z oblasti práva obchodu s uměním.
Zmenšit
Koupě uměleckého díla od dalšího vlastníka
Art+, 22.11.2014
Zatímco minule se Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek zabývali nákupem uměleckého díla v osobním prodeji přímo od autora, v tomto článku se zaměřují na prodej prostřednictvím zástupce autora a především od jeho dalších vlastníků, tj. nejčastěji jiných...
Celý článek
Zatímco minule se Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek zabývali nákupem uměleckého díla v osobním prodeji přímo od autora, v tomto článku se zaměřují na prodej prostřednictvím zástupce autora a především od jeho dalších vlastníků, tj. nejčastěji jiných sběratelů.
Zmenšit
Koupě uměleckého díla od autora - nákup díla v osobním prodeji a jeho právní specifika
Art+, 18.10.2014
V tomto článku se zaměříme na problematiku prodeje uměleckého díla v osobním prodeji – přímo od umělce, jeho zástupce – prostředníka nebo od galeristy, a to optikou nového občanského zákoníku. Hlavním jednotícím tématem našeho seriálu...
Celý článek
V tomto článku se zaměříme na problematiku prodeje uměleckého díla v osobním prodeji – přímo od umělce, jeho zástupce – prostředníka nebo od galeristy, a to optikou nového občanského zákoníku.

Hlavním jednotícím tématem našeho seriálu zahájeného čtenářsky atraktivním tématem falz je obchod s uměleckými a historicky cennými předměty (např. obraz, grafika, socha anebo instalace; v tomto seriálu se zabýváme především uměleckými díly výtvarného umění, která tvoří prakticky veškeré běžně obchodované a obchodovatelné umění, a dále antikvitami, pro které platí závěry našich článků obdobně). Tyto objekty jsou předmětem směny již od prehistorických dob, kdy lidská ruka vytvořila první věc nikoliv určenou k přímé, okamžité a nezbytné potřebě, nýbrž za zbytným účelem kultovním a posléze náboženským, obchodním, uchování hodnoty anebo čistě estetickým.

V průběhu lidských dějin se rozvinula čilá praxe profesionálního obchodu s věcmi umělecké anebo historické hodnoty, zprvu přístupná pouze zámožné nobilitě, v posledním století s pronikáním umění do veřejné sféry i všeobecné veřejnosti. S rostoucím trhem a zájmem o tyto předměty se z uměleckých předmětů staly i předměty investičního a spekulačního charakteru a uchování nemalých hodnot. Spolu s tím pochopitelně vzrostla i složitost právních vztahů, kterými je dnes realizován obchod s uměním.

V tomto článku se zaměříme na problematiku prodeje uměleckého díla v osobním prodeji – přímo od umělce, jeho zástupce (agenta, prostředníka) anebo od galeristy, a to optikou nového občanského zákoníku. Na článek v budoucnu navážeme pokračováním týkajícím se prodeje on-line a prostřednictvím aukcí.

Specifika koupě uměleckého díla v osobním prodeji
Kupní smlouva je považována za nejběžnější druh civilního závazkového vztahu – jde o dvoustranný právní úkon, v němž se na základě vzájemné dohody o podmínkách obchodu jeden účastník (prodávající) zavazuje převést na druhého vlastnictví k předmětu koupě a tento (kupující) se zavazuje zaplatit za to kupní cenu.

Odhlédneme-li od dynamicky rostoucího aukčního a on-line prodeje, jimiž se budeme zabývat v některém z příštích článků, můžeme se v každodenní praxi obchodu s uměním setkat především s prodejem v galeriích, přímo od autora (resp. jeho dědiců) anebo skrze prostředníka zastupujícího autora.

Koupě přímo od autora
Koupě přímo od autora uměleckého díla je z pohledu čistě právního nejjednodušší a současně nejjistější formou nabytí originálu anebo autorizované reprodukce předmětu obchodu.
Nejdůležitější výhodou této formy pořízení uměleckého díla (v daném případě nelze pochopitelně hovořit o předmětech historické hodnoty) je, že kupující uzavírá smlouvu přímo s tvůrcem díla, který jednak ručí za jeho originalitu, jednak stanoví jeho cenu a zpravidla dohodou s kupujícím si vymiňuje i další podmínky uzavření obchodu (např. podmínky umístění, vystavování a zpřístupňování veřejnosti, dalšího prodeje, vypůjčení na výstavu apod.). Tyto podmínky mívají charakter licenčního ujednání, a tak lze v tomto konkrétním případě hovořit buď o smlouvě kupní (v čisté podobě) anebo o smlouvě smíšené (kupní a licenční).

Vzhledem k výše popsanému postavení smluvních stran nebývá v daném případě obvyklé, že by se uzavírala písemná smlouva (smlouva nabývá platnosti a účinnosti předáním díla a jeho zaplacením). Jak si však vyložíme dále, i v těchto případech se vyplatí nějakou formu písemného záznamu vypracovat. Může to být např. doklad (certifikát) o pravosti díla, který obsahuje vyobrazení díla, jeho popis (zpravidla fyzických rozměrů, podkladového materiálu a provedení) a podpis autora, který tímto prohlásí dílo za pravé a původní. Doporučuje se, aby si nový majitel díla vedl i dokumentaci jednání, která koupi díla předcházela (např. korespondenci s autorem, fotografie s dílem a autorem pořízená při případné návštěvě ateliéru atd.), a uchovával i katalog, v němž dílo bylo zmíněno či dokonce vyobrazeno.

Výše uvedené dopadá do značné míry i na přímé obchodní vztahy s dědici autora, nejsou-li dále zastoupeni.

Autoři: JUDr. Jan Kozubek, JUDr. Jindřich Kalíšek

Zmenšit
Odborná stanoviska a činnost znalců v obchodu s uměním II
Art+, 20.8.2014
JUDr. Jan Kozubek a JUDr. Jindřich Kalíšek se vyjadřují na téma "Připravované změny v úpravě znalectví".
Odborná stanoviska a činnost znalců v obchodu s uměním
Art+, 8.8.2014
JUDr. Jan Kozubek a JUDr. Jindřich Kalíšek se vyjadřují na téma Znalci a oceňování uměleckých předmětů pro časopis Art+.
Příspěvky o právních aspektech sběratelsví uměleckýh předmětů a obchodu s uměním v Art +
Art +, 3.3.2014
Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek z advokátní kanceláře budou ve spolupráci s Art + připravovat po dobu několika měsíců články o právních aspektech sběratelství uměleckých předmětů a obchodu s uměním. První článek vyšel 3.3. 2014 a je ke stažení na níže...
Celý článek
Jan Kozubek a Jindřich Kalíšek z advokátní kanceláře budou ve spolupráci s Art + připravovat  po dobu několika měsíců články o právních aspektech sběratelství uměleckých předmětů a obchodu s uměním. První článek vyšel 3.3. 2014 a je ke stažení na níže uvedeném odkazu.
Zmenšit